Asertivita jako komunikační styl a postoj k životu

Moje osobní zkušenost

S pojmem asertivita jsem se na praktické rovině potkala poprvé v roce 1991. Začaly se mi otevírat jakási potvrzení toho, že to, co v mém chování a jednání bylo dosud hodnoceno někdy jako drzost, jindy jako konfliktnost, je něco, čím nezasahuji do světa druhých lidí, nenarušuji nikterak jejich kruhy, ale jen se tzv. nedám. A to se těm, kteří mě chtěli manipulovat a ovládat, samozřejmě nelíbilo; tak mě potřebovali nějak ohodnotit a zaškatulkovat. Dnes je pro mě jejich postup úsměvný. Omlouvám je tím, že to asi nedovedli jinak. Posupně se mi díky tréninku asertivity otevřely obzory pro zvládání konfliktních situací v pracovních a terapeutických vztazích a pak zejména ve vztazích k mým nejbližším - dětem, partnerovi, rodičům a širší rodině.

V době dospívání našich dětí jsem mnohdy pochybovala, zda stanovované hranice asertivním přístupem jsou to, co bude stačit. Postupně se mi dostávalo potvrzení, že ano. Samozřejmě, že jsem udělala ve svém životě řadu chyb, naštěstí ne zásadních a ohrožujících mě či kohokoliv jiného na životě. Snažila jsem se je neopakovat a hlavně i díky těmto chybám jsem se možná dostala ve svém vývoji dál, než kdyby mé kroky byly vždy bezchybné a dokonalé.

Ze všech terapeutických směrů a způsobů, které jsem díky své profesi měla možnost poznat, mi asertivní přístup k řešení mezilidských vztahů přinesl a přináší pořád nejvíce. Dává mi klid a způsob ochrany mých svobod a nedá mi zapomenout na mou vlastní důstojnost. Byl a je to pro mě tak silný náboj do života, že je pro mě pořád jakýmsi motorem, abych tyto dovednosti předávala dál. Baví mě sledovat vývoj jednotlivých frekventantů tréninků asertivity, který je poměrně intenzivní. Mít kolem sebe lidi, kteří si dovedou život zařídit tak, aby byli skutečně lidsky a obyčejně spokojení, je vzácná deviza.

Respektujme tedy svobodu svou vlastní i těch druhých a zkusme být více přející a také zodpovědní za dodržování daných pravidel. Třeba nám dojde, že pravidla si určujeme proto, abychom je dodržovali, nikoliv obcházeli. Pak se nám třeba podaří onu pověstnou závist poslat na jednu z dosud neobydlených planet, ať si to tam užije sama se sebou.

Hodně štěstí
MUDr. Ludmila Dušková